Roslinná Výroba
Rostlinná výroba
Hospodářský obvod družstva se nachází v rozdílných klimatických podmínkách od suché a teplé kukuřičné výrobní oblasti s nadmořskou výškou okolo 160 m až po sušší, mírně teplou bramborářskou výrobní oblast s nadmořskou výškou kolem 430 m. Půdy v teplé oblasti jsou převážně lehké, písčité. V chladnější oblasti se nachází půdy převážně lehké a štěrkovité. V současné době hospodaří Agrodružstvo Jevišovice v České Republice na výměře cca. 9 000 ha Produkce rostlinné výroby je dlouhodobě směřována pro potřeby živočišné výroby, zejména pro zabezpečení maximálního množství krmiv při co nejnižších nákladech. V současné době se pěstují na 45% plochy ozimé obilniny, na 10% jarní obiloviny, kukuřice na 25% a po 5% sója, vojtěška, řepka a zelenina. Produkce obilovin je zaměřena na ozimé plodiny pro nedostatek srážek v oblasti. Jsou pěstovány výhradně krmné odrůdy pro svoji lepší stravitelnost, vyšší výnos a menší náročnost na intenzivní podmínky pěstování. Ozimá řepka se v minulosti pěstovala na 15% plochy, ale vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a přemnožení chorob a škůdců, tato plodina přestala být rentabilní. V osevním sledu ji nahradila sója, kterou jsme začali pěstovat v roce 2000. Tato plodina představuje vysoce hodnotné bílkovinné krmivo.
Na významné ploše se dále pěstuje kukuřice, z níž je asi 20% plochy určeno na siláž, ostatní na zrno. Tato plodina je pěstována především z důvodu vysokého výnosu energie a také se v jejím pěstování uplatní velké množství organických hnojiv, které produkuje živočišná výroba.
Od roku 2004 jsme začali pěstovat zeleninu určenou na sušení. Jedná se především o naťovou petržel, která se sklízí v průběhu vegetace a návazně suší. Dále se pěstuje kořenová zelenina, která se sklízí na podzim a suší se v zimních měsících v době vegetačního klidu. Klimatické podmínky a ekonomické aspekty vedly k zavedení technologie minimálního zpracování půdy. Velká část pozemků má pouze mělkou vrstvu ornice, u které není možné tradiční obdělávání. Při minimalizační technologii se půda zpracovává méně často a mělčeji, takže lépe hospodaří s vláhou, které je v naší oblasti nedostatek. Důležité je také to, že u této technologie se dosahuje vyšší produktivita práce a nižší náklady na práci strojů.
Hospodářský obvod družstva se nachází v rozdílných klimatických podmínkách od suché a teplé kukuřičné výrobní oblasti s nadmořskou výškou okolo 160 m až po sušší, mírně teplou bramborářskou výrobní oblast s nadmořskou výškou kolem 430 m. Půdy v teplé oblasti jsou převážně lehké, písčité. V chladnější oblasti se nachází půdy převážně lehké a štěrkovité. V současné době hospodaří Agrodružstvo Jevišovice v České Republice na výměře cca. 9 000 ha Produkce rostlinné výroby je dlouhodobě směřována pro potřeby živočišné výroby, zejména pro zabezpečení maximálního množství krmiv při co nejnižších nákladech. V současné době se pěstují na 45% plochy ozimé obilniny, na 10% jarní obiloviny, kukuřice na 25% a po 5% sója, vojtěška, řepka a zelenina. Produkce obilovin je zaměřena na ozimé plodiny pro nedostatek srážek v oblasti. Jsou pěstovány výhradně krmné odrůdy pro svoji lepší stravitelnost, vyšší výnos a menší náročnost na intenzivní podmínky pěstování. Ozimá řepka se v minulosti pěstovala na 15% plochy, ale vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám a přemnožení chorob a škůdců, tato plodina přestala být rentabilní. V osevním sledu ji nahradila sója, kterou jsme začali pěstovat v roce 2000. Tato plodina představuje vysoce hodnotné bílkovinné krmivo.
Na významné ploše se dále pěstuje kukuřice, z níž je asi 20% plochy určeno na siláž, ostatní na zrno. Tato plodina je pěstována především z důvodu vysokého výnosu energie a také se v jejím pěstování uplatní velké množství organických hnojiv, které produkuje živočišná výroba.
Od roku 2004 jsme začali pěstovat zeleninu určenou na sušení. Jedná se především o naťovou petržel, která se sklízí v průběhu vegetace a návazně suší. Dále se pěstuje kořenová zelenina, která se sklízí na podzim a suší se v zimních měsících v době vegetačního klidu. Klimatické podmínky a ekonomické aspekty vedly k zavedení technologie minimálního zpracování půdy. Velká část pozemků má pouze mělkou vrstvu ornice, u které není možné tradiční obdělávání. Při minimalizační technologii se půda zpracovává méně často a mělčeji, takže lépe hospodaří s vláhou, které je v naší oblasti nedostatek. Důležité je také to, že u této technologie se dosahuje vyšší produktivita práce a nižší náklady na práci strojů.